Úpal vs. úžeh: Víte, jak je rozeznat a co dělat?

Léto je konečně v plném proudu. Dny jsou dlouhé, slunce září vysoko nad hlavou a většina z nás míří k vodě, na hory, na výlety nebo za sportem. A i když léto milujeme, přináší s sebou i rizika, která není radno podceňovat. Mezi ta nejčastější patří úpal a úžeh. Dva stavy, které mohou každého zaskočit během pár minut. Víte, jak se liší a co dělat, když na vás nebo někoho ve vašem okolí dolehne vedro až příliš?

Slunce je fajn, ale...

Není nic příjemnějšího než si po dlouhé zimě dopřát pořádnou dávku sluneční energie. Slunce nás dobíjí, zlepšuje náladu a přispívá k tvorbě vitamínu D. Jenže když to s ním přeženeme, může se stát, že tělo začne protestovat. A někdy docela hlasitě.

K úpalu i úžehu může dojít velmi rychle, a to během sportování, práce venku, dlouhého sezení na slunci nebo i pobytu v přehřáté místnosti bez dostatečného větrání. A co hůř – často se první příznaky neberou vážně. „To nic není, jen jsem se trochu přehřál/a...“ Jenže právě to může být začátek problémů.

Úpal a úžeh: v čem je rozdíl?

Zní podobně, ale nejsou to synonyma. Úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu. Může k němu dojít i ve stínu nebo v interiéru, například v autě, které se promění ve skleník. Úžeh naopak vzniká v důsledku přímého působení slunečního záření na hlavu a krk, typicky při pobytu na slunci bez pokrývky hlavy.

Jak poznáte úpal?

- malátnost a slabost
- bolest hlavy
- nevolnost, zvracení
- zrychlený tep a dech
- tělesná teplota může vystoupat až ke 40 °C
- někdy suchá, horká kůže bez pocení

A co úžeh?

- silná bolest hlavy
- ztuhlost šíje
- zčervenání hlavy a krku
- zvracení, únava
- příznaky se mohou objevit až několik hodin po pobytu na slunci

Oba stavy mohou být nebezpečné, pokud se neřeší. V extrémních případech může dojít k poruchám vědomí, selhání orgánů nebo i k ohrožení života.

První pomoc? Včas a bez váhání

Pokud máte podezření na úpal nebo úžeh, udělejte následující:

1. Přesuňte člověka do stínu nebo chladné místnosti.
2. Uvolněte mu oděv, položte ho do polosedu.
3. Zchlaďte tělo – studené obklady na čelo, zátylek, třísla.
4. Podávejte vlažné nápoje – vodu nebo iontový nápoj.
5. Pokud se stav nezlepšuje, volejte lékařskou pomoc (155).

Prevence: jednoduchá pravidla, která fungují

- Vyhýbejte se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou.
- Noste pokrývku hlavy a světlé, vzdušné oblečení.
- Pijte pravidelně – i když necítíte žízeň.
- Sledujte děti, seniory a osoby se zdravotními obtížemi – jsou nejohroženější.
- Nepodceňujte signály těla – když se necítíte dobře, odpočiňte si ve stínu.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud se příznaky nezlepšují ani po poskytnutí první pomoci, objeví se porucha vědomí, silné zvracení nebo horečka přes 39 °C, neváhejte kontaktovat lékaře. U rizikových skupin je vhodné vyhledat pomoc i při mírnějších potížích.

Přejeme krásné léto a hlavně zdraví!

Autor článku: Redakce RBP, ZP

Další článek Konec školního roku bez stresu: Jak na to s klidem a rozvahou