800 213 213

Žloutenka typu C je stále problémem, přibývá i hepatitida typu E 30. července 2024

Hepatitida (žloutenka) typu A a B nepřestavuje v České republice, i díky povinnému očkování na typ B, větší problém. Neočkovatelný typ C, který se šíří hlavně v rizikových skupinách, ovšem problém představuje. Velmi často se vyvine v cirhózu či rakovinu jater, které je velmi obtížné a nákladné léčit. V čase přibývá i žloutenky typu E, za níž stojí infekce z jídla. 



„Hepatitida typu B je povinně očkovaná a díky tomu se podařilo ji prakticky eliminovat. Hepatitida typu A, tedy tzn. „nemoc špinavých rukou“. Tyto typy se v ČR vyskytují v desítkách případů ročně. Typ A tak ohrožuje hlavně cestovatele do exotických zemí, jimž je doporučeno se očkovat,“ říká Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven. „Hlavním aktuálním problémem tak je typ C, přenášený zejména krví a pohlavním stykem. Tam je nových případů 1300 ročně, ve srovnání se stavem před deseti lety jde o nárůst o 60 %,“ dodává. Pro doplnění, druhý nejčastější typ E je v ČR ročně hlášen v téměř 700 případech, což je za deset let nárůst na téměř trojnásobek.



Největší část nákladů na léčbu generují nákladní chroničtí pacienti. Žloutenka typu C často probíhá po dlouhou dobu bezpříznakově a potichu se vyvine ve velmi závažná onemocnění jater, jako je rakovina nebo cirhóza. U dlouhodobých neléčených „žloutenkářů“ se to týká zhruba 80 %. „Jde primárně o lidi z velmi rizikových skupin, jako jsou uživatelé návykových látek nebo vězni,“ upřesňuje Ludmila Plšková. Roční náklady systému na léčbu těchto onemocnění dosahují několika miliard korun.

Hepatitida, laicky žloutenka je virové onemocnění, napadající nejčastěji játra. Hepatitida se vyskytuje ve variantách A, B, C, D, E a G, přičemž očkování existuje pro typy A a B, které jsou také v České republice relativně nejčastější. Varianta A je známa jako „nemoc špinavých rukou“ a souvisí se špatnou hygienou, varianta B se přenáší především krví a tělesnými sekrety. Přibývá ale také typu C, která se rovněž šíří krví a často přechází do chronického stádia. Typ D se rozvíjí pouze u lidí již nakažených typem B, typ E, pocházející z infikované vody nebo špatně tepelně upraveného masa, sem byl dříve spíše „dovážen“ z exotických zemí. Typ G je nejnovějším typem hepatitidy, o kterém je zatím známo velmi málo, šíří se krví a je nejčastější u uživatelů nitrožilních drog, hemofiliků a hemodialyzovaných.

V případě nákazy žloutenkou jsou velmi nebezpečné především typy B a C, šířené zejména krví, které často přecházejí do chronického stádia, u nějž je již léčba obtížná. V ČR se od roku 2001 proti hepatitidě A a B povinně očkují děti a roste i počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí. U 14letých dětí se dle dat Ministerstva zdravotnictví pohybuje proočkovanost okolo 99 %.